Folk rock
Během 60. let se začala silně projevovat skupina hudebníků, kteří se snažili oživit folkovou hudbu. V Americe byli průkopníky tohoto žánru např. Woody Guthrie a Pete Seeger. Na začátku 60. let se do čela tohoto proudu postavili Joan Baez a Bob Dylan. Dylan se svými hity "Blowin' in the Wind" (1963) a "Masters of War" (1963) začal dostávat do mainstreamu. Ale i přesto, že se ovlivňovaly, zůstaly rock a folk oddělenými žánry.
Mezi první pokusy zkombinovat folk a rock patří písně "House of the Rising Sun" skupiny The Animals z roku 1964, která se stala první komerčně úspěšnou folkovou písní nahranou rock and rollovými nástroji, a "I'm a Loser" skupiny The Beatles z roku 1965. Většinou se za start folk rockové vlny považuje nahrávka Dylanovy písně "Mr. Tambourine Man" skupinou The Byrds, která se v roce 1965 dostala na přední místa v žebříčcích. Koncem tohoto roku na elektrické nástroje přešel Dylan a jeho píseň "Like a Rolling Stone" se stala americkým hitem. Folk rock se ujal hlavně v Kalifornii, kde působily The Mamas and The Papas a Crosby, Stills and Nash (and Young), a v New Yorku, kde se objevili umělci jako The Lovin' Spoonful nebo Simon & Garfunkel.
Tito hudebníci ovlivnili britské umělce, např. Fairport Convention. V roce 1969 tato kapela přestala hrát vlastní verze amerických písní a začala hrát tradiční anglický folk na elektrické nástroje. Tento elektrický folk začaly hrát např. kapely Pentangle a Steeleye Span, což přimělo irské a skotské hudební skupiny jako Horslips vytvořit na začátku 70. let keltský rock.
Folk rock dosáhl vrcholu svého komerčního úspěchu v letech 1967-1968, poté se mnohé kapely posouvaly různými směry, např. Dylan a The Byrds začali vyvíjet country rock.
(www.wikipedie.cz)
